Čtverák Štěstí

Zajímavý je, že to, co se obligátně přeje k narozeninám a různým vylomeninám, jest věc skutečně pomíjivá a individuální. Každý totiž vidí svý štěstí v něčem jinym, a kluci vod fotbalu, ti potřebujou "hlavně štěstíčko". Vono se to taky mění s věkem, když je vám pět, je veliký štěstí, když přejdete řeku v březnu a neutopíte se, v pubertě štěstí, když nenakynete do obřích rozměrů a nemáte ksicht samej beďar, další štěstí je, že uděláte maturitu, potkáte vysněnou lásku, bude se vám šťastně dařit v rodinném i profesním životě (uf, to jsou frázičky) a dočkáte se šťastné smrti. Aby o vás pak mohli říct: Šťastná to Superčíča.

Je to jako v té pohádce, Rozum nakonec musí Štěstí uhnout. Protože jinak se v nesprávný okamžik stane nesprávná věc a skončíte na šibenici (máte-li pak štěstí, zjistí se včas, že to byl justiční omyl). Někteří lidé si štěstí ztotožňují s penězi, protože maj dojem, že za doláče poříděj koláče - a přístroje a mašiny a kraviny a haciendy - a tam budou žít to svý štěstí, který se jinýmu může zdát fádní a materiální. A když budou mít štěstí, vystojí si lásku v akci 3+1 zdarma.

Možná, že štěstí závisí i na lidech, který mu jdou naproti. Sedí-li panenka v koutě, jistě si ji štěstí najde a stane se divou broadwayské scény. Jistě když student jde na zkoušku nepřipravenej, bude mít štěstí a zvládne mluvit o dané látce aspoň deset minut. A možná, když sportovec přestane trénovat, vyhraje s trochou štěstí všechny další důležitý závody. Joj, činorodá práce je důležitá - a to jako Superčíča moc dobře vim. Neboť když štěstí zrovna v něčem nemáte (já třeba nemam ty dlouhý nohy a neumim chodit na jehlách), jste-li aktivní, máte štěstí jinde a netrápí vás to, že to štěstí holt odletělo k někomu jinýmu. Protože neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, jak se říká. Ono na tom něco je. Ale na druhou stranu plakat nad rozlitým krajáčem a být obětí světa se jistě vyplatí jako dvě krabice mlíka v akci. 

Ono to štěstí totiž mnohdy sedí v uplnejch maličkostech - jakože zvednete šišku a podaří se vám strefit do stromu, upletete věneček z kopretin, vyšplháte na kopec a uvidíte nějakou pěknou krajinu. V tu chvíli stavíte chvíli a chcete, aby trvala. A že si Faust myslel, že zvoral pole, je tuze pěkná oslava aktivního života v bludu. Přesto však to pinkání kuliček do důlku a posezení s milými kocoury je nad všechny zlata světa. A taky nad všechny posty a drahá vína a taky chalupy a dukáty. Neb to štěstí okamžiku je právě ten největší čtverák.

A čím větší čtverák, tím větší štěstí.

P.S. Ale bez amuletů to nejde. Bez pusy pro štěstí, šťastnejch naušnic, štastnýho šíleně ošklivýho kostýmku, šťastnejch šatů a štastný tužky by člověk vůbec ničeho nedosáh. A to ještě musí vykročit pravou nohou. Vona ta levá často vede do neštěstí.