pondělí 6. července 2015

Aaach! Lesany...

Sebrat se a odstěhovat do lesů by nebylo nic pro Superčíču. Lesní samota má něco do sebe možná na den, dva, ale nastálo? No ani náhodou. To taková vesnice, to je úplně něco jiného. Tam člověk nikdy není sám, což obvykle ve městě je. Hlavně na sídlišti v paneláku, kde je slyšet ševelení sousedů za vlahých letních večerů. Naštěstí jsem v paneláku nikdy nebydlela. Stačila kolej. I když ani tam člověk nikdy nebyl sám.
Fascinuje mě, když se lidé odeberou do lesů, kde chtějí žít jako v pravěku. V souladu s přírodou. Vždycky si říkám, jestli je to nějaký módní výstřelek nebo co, když si někdo staví jurtu uprostřed lesa a hlavně dovnitř si chce dát strašně drahý bedničky na dobrou muziku. Nebo taková maringotka bez vody a elektřiny stojící na poli. Ó budeme si tu pěstovat zeleninu. A nebudeme to hnojit strašlivými chemickými prostředky. Každej trochu rozumnej člověk přitom ví, že to, co tam připochoduje spodní vodou z vedlejšího pole, neovlivní. Ani to, co prší z voblohy. Ale dobře. Zdravý životní styl. Saláty z pampelišek a šťovíků. Mlska jak vyšitá. A pak si člověk někde čte, jak ti dobří lidé dělají na pánvičce smažený bezinky podle Ládi Hrušky. Pokrok nezastavíš. Navíc smažený bezinky jsou pěknej humáč, to už je snad lepší smaženka z chleba ve vajíčku.  Když je na ní dobrá hořčice.
Nemyslím, že někde na venkově lidé takhle žijou, žijou úplně stejně jako ti ve městě. Ale jsou trochu skeptičtí vůči těmto romantickým snahám měštěnínů vrátit se někam do sedmnáctého století. Vono by si pak pustili bedničky v jurtě na plný koule a hnedka by je upálili.
Jednou jsme jeli s naším v tuto chvíli mrtvým divadelním spolkem hrát někam na venkov. Tam jsme se objevili v jiném světě. Byl to Lesan fest. Lesany jsou totiž ženy, které Superčíča nechápe. Chtějí bydlet v jurtách, maringotkách či jeskyních, jíst kořínky, dělat vše tak, jak se to vedlo v minulých staletích. Odmítají elektřinu a halí se v podivné neforemné řízy, ve kterých vypadají jak chodící pytle. Na Lesan festu bylo mnoho dětí, které byly zcela nevychované. Proč se tím taky budeme zabývat, vždyť v pravěku se taky honila děcka ve smečce. Možná se tam s nima batolilo i medvídě. Muže mezi lesanami nebylo vidět. Jen podivné ženy, které šmrdochaly nějaké vlny a vyráběly z toho ještě podivnější řízy. Přidala se k nám nějaká holčička, zeptali jsme se jí, jak se jmenuje. Řekla nám, že Fialka. Nebo Jasmínka. Nebo Konvalinka. No nějaká kytka to prostě byla. Asi ne Zvoneček. A kupodivu to nebyla ani Marjánka, i když ti lidi fakt vypadali, jako kdyby hulili tisíc jointů denně. Bylo jí asi pět. Nebyla schopná postavit větu o dvou slovech, nerozuměla významu slov líbí, nelíbí. Psycholog by zaplesal. Nikdo z těch lidí ale v místní končině nežil odnepaměti, nebyl to starousedlík spjatý s tamní krajinou, prostě se rozhodli, že opustí zlé město a tam budou žít postaru. O petrolejce a s pecí. Nevim, proti gustu. Ale proč prát na valše, když existuje taková vymoženost jako pračka. Ti lidi taky kupodivu neměli psy, jen kachny a kozy.
Hm, psy by asi nemohli sníst. I když myslim, že v tom středověku by je klidně jedli taky. Vždyť ještě v roce 1910 se psí maso prodávalo v pařížských řeznictvích. Superčíča by možná psa slupla, kdyby jí to neřekli. Ale prej je po tom žena velmi náruživá, tak nevim. Možná proto to lesany nejedí. Vypadají totiž jak jezinky přešlé mrazem.
I kdyby na mě přišel mor, nehodlam se oblíkat do podivných říz. To snad radši do kostýmků.
A tohle podivné lesanství neni pro mě, když budu chtít zeleninu, tak ji prostě někde koupim, pokud mi ji nedají příbuzní či přátelé, již ji sami vypěstovali jistě v bio kvalitě.
A když si člověk ty podivné jeskyňky prolustruje, protože všechny maji facebook, zjistí, že na svý lesanský aktivity maji dotace z EU. Čerpaj je na zážitkovou turistiku. To bylo jistě v sedmnáctym století běžný. A když to někdo chce vidět, nebo si to zkusit, může jít do skanzenu. Je jich v Česku dost. A jsou pěkný.
Ale jestli chcete zážitky, pojeďte k nám na chatu. Půjčím vám kosu. A když budete hodný, tak i rukavice, kopřiv je tu dost. Pak z nich můžete šít košile. Jako Bohdanka v Sedmero krkavcích.

Bude to romantické. Pohádka.

Žádné komentáře:

Okomentovat