Vše je relativní, jako pravda, jako lidské představy o
štěstí, jako názory na svět, byty, domy, psy, auta, kuchyně a ostatně i jídlo,
pití a oblečení. Každý svět vnímá jinak a je otázka, jestli mu ty jeho iluze
vyvracet. Mnozí vyvolavači mravních potřeb kážou na kazatelnách, nebo dnes spíš
na sociálních sítích, a jsou přesvědčeni o neomylnosti svých pravd, podívej,
člověče, jak jsi hloupý, já ti to učeně vysvětlím. A budu zde psát či hlásat
moudra, neb já jsem ta elita. Nebo si to aspoň myslím, i když Franta vod vedle
taky.
Speciální kouzlo maj diskuse pod článkama na netu, kde si každej
trouba dodává odvahy. A my všemu rozumíme a my jako všechno víme. Ani vomylem.
Nevíme vůbec nic.
Relativní je taky pojetí věcí a jejich vlastnění. Osobně
miluju pábitele, kteří se radují z drobných slastí tohoto světa. Nemusí to
bejt veliká drahost jako hrad či vila v Karibiku, ale stačí třešinka.
Sladká, vtipná nebo ozdobná. Jo, člověk má pak byt zanesenej malejma legračníma
krámama, ale když ten kýč je de facto roztomilej. A speciální radost je ta z milejch
okamžiků.
Mam par kamarádů, který se rozradujou z toho, že koukaj
na vosvětlenej hrad a jí sejra a pijou víno, nebo seděj v bazénku a
votvíraj si lahváče. Hrajou divadlo a
skládaj songy, nebo sbíraj ukrytý krabičky. A tyhle drobný radosti jim staví
MEGARADOST. Kupodivu jsou lidi, který
maj megaradost, když něco koupěj v extraslevě, nebo někoho podvedou.
„A vona byla tak blbá, představ si, že mi ještě k tomu mlíku
dala vomylem jedno,“ říká jeden.
„A já jim k tý pojistce přifařim ještě jednu, ze který
mam provizi, voni to stejně nepochopili,“ chlubí se další. Jsou i tací, který
se pochlubí, jak lakujou hloupý zákaznice a prodávaj jim i to, co ty dámy vůbec
nechtěj.
Nejhorší pak je, když
chce někdo vobelhat svý kamarády a láká je na luxus. Na terasu s výhledem na
moře, páč ten penzáč pronajímá jeho či její známá a on – ona z toho má provize;
na byt, za kterej splácí hypotéku a z kterýho je úžasnej výhled na
městskou zeleň. Paradoxní je, že když to ten člověk provede, tak je pak šťastnej. A možná i ten druhej, co nalít, neb má luxusní byt a
skvělou dovolenou.
Pravda je relativní.
Mam dvě nový kabelky a můžu zas do centra dění. Ale ještě
předtim napíšu na síť, abysme se všichni měli rádi, volili Mažňáka, a slíbím
každý den jedno zamyšlení.
Tohle bylo první.
Díky.
Žádné komentáře:
Okomentovat