pátek 9. ledna 2015

125 let od narození Karla Čapka, krále všech pejskařů


To výročí je dneska. Klasický čítankový autor psal taky drobné texty o zvířatech, lidech a zahradách.
Aby ne, ty pozorovací schopnosti drobností mě nepřestávají udivovat.
Např. zde:
"I nový majitel štěněte prodělává určitý vývoj, předem napsaný v
knize osudu. První dny je prostě nadšen vším, co to skvělé zvířátko
dělá. “Máme ho všichni strašně rádi,” hlásí pěstiteli, “už si na nás
zvyklo, nechce spát jinde než v naší posteli; dal jsem mu své domácí
střevíce na hraní, a jak vám dovede kousat! a jak mu chutná! a jak na
těch svých malých nožičkách honí slepice! a jakou má svou vůli! a
jak je živé! My jsme vám tak vděčni –”
Po čtrnácti dnech: “Poslyšte, to je vám ohromný rošťák; člověk
aby se s ním celý den zabýval... 
Považte si, chce spát jen na posteli...
Já ho už chtěl z té postele shodit, ale on mne kousl... Já bych mu
někdy nařezal, ale on si to nenechá líbit – Ó, někdy už je čistotný, já
myslím, že si na to zvykne, nemyslíte?”
Po dalších čtrnácti dnech nový majitel rozpačitě pokašlává, jako
by vám se vší šetrností říkal něco nemilého o vašich dětech: “My už
nevíme, co s ním máme dělat; je už takhle veliký a dělá si, co chce. –
Já bych ho rád naučil chodit na řemínku, ale on by se snad uškrtil –
Honí děti... Sežral mně kus koberce... Prosím vás, co s ním máme
dělat?"
Karel Čapek: Měl jsem psa a kočku

A to Čapek neměl boxery, ač je pravděpodobně dobře znal, neboť je měli jeho přátelé Eduard Bass (boxera Alfa) a František Langer (boxera Boba). Čapek se netajil svým obdivem k Anglii, takže si přitáhl airdale teriéra (Mindu) a pak foxteriéra (Iris). Foxteriéry chovala i Agatha Christie, od jejíhož narození to letos bude taky 125 let. A taky Charles Darwin. Měl foxíka jménem Polly.
Čapek psy množil a šlechtil stejně jako kytky. A taky je fotil. Kdyby měl facebook, tak vim, co byl dělal. Postoval by na zeď i Mindu i Iris i Dášenku i všechna štěňata. 
Psa si  prý pořídil, aby se zaměstnal.

"Pořídí-li si člověk psa, činí to:
1. buď pro světskou okázalost,
2. nebo “kvůli hlídání”,
3. nebo aby se necítil tak osamělý,
4. nebo z kynologického sportu,
5. nebo konečně z přebytku energie, aby byl pánem a velitelem
svého psa."
Karel Čapek: Měl jsem psa a kočku

Ten, kdo si pořizuje psa, aby se s ním mohl chlubit, a jinak neví, co s ním, ho obvykle pak někde odloží. Na kynologický sport i hlídání musí být buď pán, či pes určitá nátura. Osamělý člověk, který má psa, nikdy nebude, protože Česká republika je rájem lidí se psy, kteří vás zastavují na každém kroku, a ptají se, co máte za rasu. A jak pak ten váš papá a kouše a smrdí a prdí a a a a a
Ale pánem a velitelem svého psa byste být měli. Možná Karel Čapek byl, ale já teda rozhodně nejsem. Můj pes si dělá, co chce. Odmítám na něj hystericky řvát. Po nějakých snahách o výcvik si myslím, že do tréninků investované peníze jsem měla radši vrazit do dvou párů nových bot nebo zájezdu do Paříže.
Usoudila jsem, že s ním budu rozmlouvat z pozice učitelky. Jako k nezbednému žákovi. Zdá se, že tomu rozumí. A nebo si aspoň myslí něco o blbých nápadech majitelky nekonečné zásoby piškotů.
A zdá se, že všechny obdobné radosti i starosti pejskařovy Čapek popsal, dokonce u něj nalezneme popis psí výstavy. Tento jeho psí přínos je samozřejmě vedle všech těch státnických, divadelních, novinářských a jiných počinů zcela malicherný, ale přesto je vřelý. 
Čicháme z něho člověčinu a čítankový autor ožívá.

Žádné komentáře:

Okomentovat